Koně nám propůjčují křídla, která postrádáme.
Pan Brown

Dvojčata - 1.

5. dubna 2012 v 10:17 | Terka |  Dvojčata
Vždycky jsem si chtěla napsat něco o koních. A voala, včera přišel nápad. :-) Budu ráda za komentáře.


1.


Amanda se ještě naposledy procházela stájí. Na rozloučenou podrbala každého koně na nose a dala mu mrkev. Když pak vyšla ven, naposledy ještě nasála jí příjemnou vůni a teplo stájí. Chvíli se zaposlouchala a slyšela spokojené přežvykování.
Rozhodným krokem vykročila pryč ze dvora, aby se nerozplakala. Jen to jen na dva měsíce, opakovala si cestou. Když vyšla ze vrat, čekala již na příjezdové cestě její matka v červeném jeepu. Dívka si sedla na zadní sedačku a připoutala se.
"U táty si to letos určitě užijete!" řekla matka nadšeně a pohlédla na svou dceru do zrcátka. Blonďatá dívka měla vlasy svázané do krátkého copu. Na ne příliš výrazném a bledém obličeji měla kolem nosu rozesety pihy. Na sedačku se natáhla jak široká, tak dlouhá a nahrbila záda, jak nejlépe to uměla.
"Kdyby alespoň ještě jezdil na koni," podotkla Amanda a po tváři jí stekla první slza.
"Víš přeci, jak to je. Tvůj otec měl s koněm vážnou nehodu a je od něj jen rozumné, že už na toho koně nesedl. Měla by jsi se řídit podle něj. Stejně to jenom smrdí!"
"Mami!" dívka zoufale rozplácla ruce na sedačku. Starší žena rychle odjela po příjezdové cestě a Amanda jen zoufale sledovala, jak jí stále mizí z dohledu.
Po čtvrt hodině cesty se ocitly ve městě. Jeep co chvíli někam zabočoval, až se ocitl na náměstí, kde již netrpělivě vyčkávala blonďatá dívka s opáleným obličejem posetým pihami. Když auto zastavilo, posadila se na zadní sedačku a nahrbila záda. "Fuj, koně," vydechla.
"Ahoj Beatrice," pozdravila Amanda uraženě svou sestru, dvojče.
"Tak, jak bylo ve městě?" zeptala se vesele matka.
"S holkami jsme šly nejdříve do cukrárny. Představ si to, mami, Lucy si dala do poháru tři kopečky zmrzliny! Ta bude ale parádně tlustá, nemyslíš?"
Matka souhlasně přikývla. "Potom jsme šly do obchoďáku," teprve nyní si Amanda všimla tří nákupních tašek, které její sestra měla u nohou. Skrývala se v nich řada pokladů, jako tři nová trička, kalhoty, sukně, sandály na léto, voňavka, rtěnka, tužka na oči, řasenka, stíny, lak na nehty, odlakovač a mnohé další, které Amanda nemohla identifikovat.
Zatímco Amanda trucovala, povídala si její matka s Beatrice, aby jim cesta na letiště rychleji utekla. Když dorazily, matka obě dívky vyložila z auta, zamávala jim a rychle odjela. Nezbývalo jim nic jiného, než hledat. Na poslední chvíli nakonec našly odbavovací pás a mohly nasednout do letadla, mířícího do Evropy.
"Česká republika," vykoktala Beatrice. "Ale já myslela, že náš táta bydlí v Anglii."
"Tátova máma je přeci z Česka."
"Co když letos nepojedeme k tátovi, ale k babičce?" vykulila Beatrice oči. Ta představa ji tak vyděsila, že po celou dobu letu již neřekla jediného slova.
Když vystoupily, mísilo se na letišti několik desítek jazyků. Dívky se se svými zavazadly proplétaly mezi tou spoustou lidí, až uviděli svého otce, jak jim vesele mává.
"Vypadá nějaká jinak, nemyslíš?" podotkla Amanda.
"Souhlasím," odpověděla Beatrice a šly se přivítat se svým otcem.

Asi čtyřicetiletý muž s blonďatými vlasy a hnědýma očima, které po něm dívky zdědily, je obě najednou objal a radostně na ně vykulil oči. "Jste zase o něco větší," řekl. "Musíte mi cestou vyprávět, jak se tam doma máte. A já pro vás mám také jedno překvapení."
"Jo, už jsme si všimly, bydlíš v Česku," řekla uraženým hlasem Beatrice. "Jak se tady asi domluvíme, hm?
"Nic se neboj, já už ve městě nebydlím, teď žiji na venkově."
Beatrice zcepeněla hrůzou, zatímco Amanda radostně poskočila.
"Mají tam koně?"
"No, nějaký kůň by se tam našel," řekl muž s kulišáckým úsměvem. "A pro tebe Beatrice také něco mám. Cestou domu se zastavíme v obchodním centru, co ty na to?"
"Úplatky neberu," odvětila dcera.
"Ale no tak," otec ji šťouchl do ramene a posadil dívky do své Toyoty Highlander.
"Ale proč jsi se sem odstěhoval? V Anglii je přeci hezky, no ne?" vyptávala se Amanda.
"Víš, dostal jsem jeden takový nápad. V Anglii by se mi těžko uskutečňoval, ale v Česku to šlo celkem snadno, za pomoci mé matky."
"Proč ty tajnosti, tati?"
"Však uvidíš."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama