Koně nám propůjčují křídla, která postrádáme.
Pan Brown

Prosinec 2008

fotky Huculů

12. prosince 2008 v 17:16 | Terka |  fotky koní
FOTO: Tereza Matoušová www.terusakfotky.blog.cz/







Hucul

12. prosince 2008 v 17:13 | Terka |  plemena koní
Historie:
Někteří odborníci řadí hucula k severským plemenům poníků, jiní k tarpanovitým. Je to však zřejmě původní plemeno z východních Karpat a má tedy blízko k lesním tarpanům. Postupně se pak křížil s koňmi z okolních nížin a vzácně i s orientálními plemeny, takže se původní ráz poněkud setřel.
Popis:
Hucul je v průměru 136 cm vysoký (klisna menší), dlouhý 142 cm a obvod holeně kolem 20 cm. Pevně stavěný koník se silnou kostrou má hrubší hlavu s rovným, vzácně klabonosým profilem na krátkém, svalnatém, dost vysoko nasazeném krku. Kohoutek je nižší, hřbet pevný. Nízko nasazený ocas je dlouhý a dost bohatý, hříva a kštice jsou husté. Nohy mají výrazné klouby, zadní bývají šavlovité. Zbarvení bylo původně šedé nebo plavé, dnes převládají hnědáci. Bílé znaky prozrazují cizí vlivy. Je dlouhověký, skromný, velmi odolný a dokonale přizpůsobený drsným horským podmínkám. Na svou velikost je neobyčejně silný, vyniká jistým krokem a obratností v terénu. Kdysi se po celý rok choval na pastvinách a přikrmoval se zřídka. Původně všestranný kůň k jízdě, nosič a soumar, vhodný do lehčího zápřahu a k méně namáhavé polní práci. Později se osvědčil pro potřeby armády a nakonec při přibližování dřeva, pro větší mohutnost se křížil s norikem a fjordským koněm. Dnes se pro tyto účely nevyužívá, hodí se k turistické jízdě, výcviku dětí a k léčebným účelům. Šlechtitelský chov je v Topolčiankách (Slovensko), chová se i v Polsku, Rumunsku a na Ukrajině. U nás jsou chovatelské kluby.

Tereza Matoušová www.terusakfotky.blog.cz/

Prosba odsloužilého koně

12. prosince 2008 v 17:07 | Terka |  prosby
Pane můj.
Z celého srdce prosím tě,
Když teď už starý jsem,
nemám cenu pro tebe.
Já o jedno ale prosím tě,
nedávěj mě uspat......., prosím tě.
Do domova koní pošli mě,
tam zažiji krásných dní,
než osud můj mi odzvoní.
Prosím pane můj
Jen tam já chci být.

POKRAČOVÁNÍ TÉTO PROSBY

Prosím pane můj.
Teď už toho nelituj.
Poslal jsi mě jinam
naž já jsem si přál.
Stále na tebe vzpomínám,
jak jen rád bych tě na srdci teď hřál.

Sen se mi nesplnil,
ale já ti však odpustil.
Já stále vzpomínám
na tebe, na to co jsme prožili.
Jak jen rád já bych teď tebe na srdci hřál.


detail obrázku

Tak co líbí? Doufám že jo psala jsem to sama :)

ODSLOUŽILÍ KONĚ. MAJÍ JÍT NA JATKA?

10. prosince 2008 v 18:43 | Terka |  o koních
ODSLOUŽILÍ KONĚ. MAJÍ JÍT NA JATKA?
+ FOTOGRAFIE KONÍ 4, 5, 6
Už je to dávno co jsem se doslechla o osudu odsloužilých nejčastěji dostihových koní.
1. Buď to jdou do útulku, nebo domova určeného těmto koním.
2. Na jatka
Ale proč jdou na jatka? Je to snad proto že koně už nevydělávají peníze výhrami v závodech? Nebo je to pro to že majitel nemá na jejich výživu? Nebo má snad lepšího koně?
Druhé řešení není tak strašné, ale kůň se vždy dá určitě třeba i darovat. Nebo dokonce pustit do přírody?
Tento článek dám na stajjednorozec.blog.cz a zzkusebniii.blog.cz na obě stránky můžete psát své názory.
























přátelství

10. prosince 2008 v 18:36 | Terka |  básně
Přilož pysky jemné,
na ucho mé,
zimou zkřehlé.
Dech tvůj mě zahřívá
a přitom šeptáš mi
pohádky o cestách
co nejsou cestami.
Lákáš mě na hřbet svůj,
že mě tam svezeš,
koníčku milý můj,
vím, že to svedeš.
Vyprávíš o místech
hezčích než sen,
úsměv mám na ústech,
už do sedla jen
vyskočit chybí mi.
Bojuješ koníčku krásnými
zbraněmi!
Něžné máš řečičky,
hluboké oči …
Koníčku svedl´s mne,
do sedla skočím.
Pojedem cestou tvou,
pojedem za štěstím,
vzplanutí duší dvou,
nechť stane se přátelstvím.


Aktualizovaná galerie

10. prosince 2008 v 18:20 | Terka |  POZOR!
Postupem času budu na tomto blogu aktualizovat galerii takže jí sledujte :)


Andaluský kůň

10. prosince 2008 v 17:59 | Terka |  plemena koní
Copyright " Foto: Christiane Slawik, www.slawik.com
  • Výška: 15,2 pěsti
  • Zbarvení: bělouši, vraníci, hnědáci někdy plaváci a palomino
  • Původ: Španělsko, Andalusie. Potomek koní přivezených do Španělska Maory ze severní Afriky.
Chod je hrdý a vznosný, krok okázalý, rytmický, klus vysoký a výbušný, houpavý cval hladký a nápadný. Přirozená rovnováha, živost a oheň spolu s okázalými chody a učenlivou povahou předurčují toto plemeno pro vysokou školu.Ve hřbetě krátký andalusan mívá často strmou záď a nízko nasazený ocas. Není rychlý, ale neobyčejně silný a vytrvalý.Úhledná hlava mívá často lehký klabonos a řadu znaků, za něž vděčí beberskému koni. Vyhlíží velmi poutavě.
Síla stehen a uspořádání kloubů zadních noh činí andaluského koně mimořádně vhodným pro náročný výcvik pro arénu.Typický pro andaluského koně je dlouhý, bohatý a trvale zvlněný ohon a hříva, která vypadá až nepřirozeně.Andaluský kůň je všestranný, ovladatelný, s příjemnou povahou a impozantním vzhledem.
Typické zbarvení je bílé, a to v nejrůznějších typech, zpravidla s tmavou hřívou, vraníci jsou velmi vzácní, častěji se v chovu objevují hnědáci, ale nejsou žádoucí. Kůže a všechny viditelné sliznice musí být tmavé. Také kopyta musí být vždy tmavá a jsou poměrně strmá, jak to vyžaduje chod koně. Typ se liší podle původu. Kartuziánští koně mají hlavu jemnější, téměř bez klabonosu, kdežto linie ze severního Španělska jsou poněkud těžší, s méně úhlednou hlavou.
Kůň se vyznačuje dlouhověkostí.Andaluští koně mají opravdu příjemnou povahu. Jsou paddajní, živí a velmi dobromyslní a učenliví. Přitom mají dostatečnou ohnivost a odvahu. Díky horkému a suchému prostředí, kde se toto plemeno vyvíjelo, je zdravé, odolné, s neobyčejně tvrdými kopyty a poměrně skromné na výběr potravy. Andalusan má dostatečnou inteligenci, aby zvládl náročné úkoly a dost síly, aby je perfektně realizoval. Je opravdu všestanný a rád se učí. Pokud trvale žije s jedním člověkem, vytváří se k němu až překvapivě vřelý vztah.
Andalusan je lehčí jezdecký kůň a výborný drezurní kůň. S příměsí krve anglického plnokrevníka nebo angloaraba je to také dobrý skokan. Populární je jako cirkusový kůň.

Achaltekinský kůň

10. prosince 2008 v 17:56 | Terka |  plemena koní
Míry:154 cm (klisny 152 cm), obvod hrudi měří 167 cm, obvod holeně 18,9 cm.
Zbarvení:.Rýzák,hnědák,plavák,vzácně bílý
Púvod:Turkmenistán,Kazachstán
Zajímavosti k plemenu:
Achaltekinci jsou proslulí oddaností svému jezdci - což nás nepřekvapí, je-li pravdivý příběh o turkmenském způsobu výchovy koně. Podle pověsti byli mladí koně chováni odděleně v jámách nebo ohradách. Všichni na ně házeli kameny kromě majitele. Jen ten s nimi nakládal laskavě a krmil je. Tak se koně naučili důvěřovat pouze jednomu člověku a bát se všech ostatních. To mohlo mít za následek někdy problematickou povahu tohoto plemene.
Oficiální stránky plemene:http://www.achalteke.cz/

obrázek 0.0

9. prosince 2008 v 13:04 | Terka |  obrázky


detail obrázku




Volání času

9. prosince 2008 v 12:58 | Terka |  básně
Lehkým cvalem,
hlas slyší dál,
často chválen,
přesto se však bál.
Podkovy zvoní,
ušima stříhá,
louka ta voní,
leskne se hříva.
Radostně zaržál,
pomalu přistoupil,
do vlasů mi nos zabořil
a se mnou cválá dál.

Sen

9. prosince 2008 v 12:57 | Terka |  básně
Koně pádí po lučinách
jako křídla po větru.
Po celý den
krouží jako sen
vysoko v oblacích.
Skotačí,skákají,
dupou a kopají,
hrají si bez přestání.
Směju se ze sna,
když koně jen vidím.
Jsem s nimi šťastná.


image


Rozcestník - plemena koní

9. prosince 2008 v 12:51 | Terka |  plemena koní

Copyright " Foto: Christiane Slawik, www.slawik.com
Achal-Tekkiner37